Na můstek je cesta, jako žádná za sta, vroubená je chodbama.
Když jdu po ní denně, samoten na směně, sotva klepu nohama.
Na konci té cesty trnité stojí křeslo jako hrad.
Borzi se tam sešli, hladoví a sešlí, začli o něj bojovat.

Na můstku zšeřelém, dneska se seřežem,
Jean-Luc Picard šel už dávno spát.
Ten míval ve zvyku, podle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob, co jsou tam Borgové,
nesmí z lodi pryč.
A tak zatím potají jen s Beverly dovádí,
on jí sebral od kajuty klíč.

Jednoho dne zrána roznesla se zpráva,
že byl můstek vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to křeslo odnes,
nikdo nebyl dopaden.
Picard hrál celou noc mariáš
s Beverly na posteli.
Místo, aby hlídal, zuřivě ji líbal,
náramně si užili.

Na můstku zšeřelém, dneska se seřežem,
Jean-Luc Picard šel už dávno spát.
Ten míval ve zvyku, podle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob, co jsou tam Borgové,
nesmí z lodi pryč.
A tak zatím potají jen s Beverly dovádí,
on jí sebral od kajuty klíč.