Krajina posedlá tmou,
ledovce jiskřivé jsou,
já ale vrátím se tam,
kde budu na věky sám.

Kde místo polibků tvých,
čeká jen moc lidí zlých,
a místo lásky nás dvou,
Enterprise se vzpomínkou.

Když západ v očích ti plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když si čekala víc,
musel jsem tenkrát ti říct.

Že mám tě na každej pád,
jedinou na světě rád,
a potom zmizel jsem v dál,
a západ v očích ti plál.

Proč bych se vrátil tak rád,
proč měl jsem touhu se smát,
když řek mi doktor cestou,
ta nikdy nebude tvou.

Že láska mizí jak dým,
to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč bych se vrátil tak rád.